Bernsteinovy jazykové kódy
Vliv na sociální nerovnosti ve společnosti - rozvinuté jazykové kódy - když budeme pomocí umění rozvíjet výrazové jazykové kódy dětí, budou se moci děti lépe uplatnit ve formálním vzdělávacím systému.
Sociální nerovnost lze hodnotit z několika různých teoretických perspektiv. Jedna z nich klade důraz na schopnost verbální komunikace. Děti z různých sociálních poměrů si vytváří odlišné kódy už od útlého věku. Tyto formy řeči mají zásadní vliv na jejich úspěch ve škole. Bernsteinovi nejde ani tak o šíři slovní zásoby, ale o systematické rozdíly ve způsobu komunikace, jimiž se jednotlivé sociální skupiny vyznačují.
U dětí z nižších vrstev se uplatňují takzvané omezené jazykové kódy. Děti přirozeně nemají kde a jak reprodukovat složité jazykové systémy. Jejich komunikace spočívá na nevyslovených předpokladech znalosti, která je považována za samozřejmou. Tyto děti však samozřejmou znalostí neoplývají. Typy komunikace dětí jsou závislé na prostředí, kde děti vyrůstají. Konkrétní kulturní prostředí rodiny, čtvrti, obce, města, kde jsou normy považovány za standart a není je nutné verbalizovat. Rodiče vychovávají děti formou odměn a trestů a utužují a nebo naopak oslabují tím chování dětí. Tyto kódy nazýváme omezené a jsou velmi vhodné pro předávání praktických zkušeností než k přebírání abstraktních zkušeností a vztahových vzorců. Děti z nižších sociálních vrstev si častěji předávají tyto praktické jazykové kódy nežli ty abstraktní. Nedokáží tedy pak dobře vysvětlit proč a z jakých důvodů v životě jednají. Jsou ovšem praxe zběhlí.
Děti ze středostavovských rodin si naopak osvojují rozvinuté jazykové kódy, které jim umožňují individualizovat smysl jednotlivých slov pro konkrétní situace. Projevy jsou méně vázány na konkrétní situace. Umožňují abstraktní myšlení. Středostavovská matka vysvětluje důvody svých zákazů, tak aby dítě pochopilo konkrétní kauzalitu.
Pomocí výuky výtvarného umění učíme vnímat proč a jak emoce vznikají, jaký důsledek na dobu i umělce mají. Vysvětlujeme kauzalitu a snažíme se rozvíjet abstraktní způsob myšlení dětí bez rozdílu pohlaví, třídy či příslušného sociálního statusu.
Bernstein, B. (1975). Class, codes and control volume 3: Towards a theory of educational transmissions. London: Routledge and Kegan Paul.
Bernstein, B. (1990). Class, codes and control, volume 4: The structuring of pedagogic discourse. London: Routledge.
Bernstein, B. (1999b). Pedagogy, identity and the construction of a theory of symbolic control: Basil Bernstein questioned by Joseph Solomon. British Journal of Sociology of Education, 20, pp. 265-279.