Postimpresionismus

"Slyšel jsem hlas, který mi říkal: Nemaluj, Ty to nedokážeš. A tak jsem popadl všechny barvy, a v tom ten hlas utichl."
                                                                            - Vincent van Gogh

Vznik a charakteristika postimpresionismu

Postimpresionismus je směr konce 19. století. Kde se ale vzal tento název? V roce 1910 uspořádal v Graffon Galleries v Londýně umělecký kritik Roger Fry výstavu s názvem "Manet and the Post-Impresionists". Na této výstavě byli zastoupeni především Cézanne, Gaugin a van Gogh, umělci, jenž jsou považováni za zástupce postimpresionismu. Výstava byla nakonec velkou senzací v obou smyslech - mladší generace přijala tyto umělce s nadšením a inspirací, kdežto starší generace konzervativců je brala za šílence a zvrhlíky. Ale co vlastně tedy název "postimpresionismus" znamená? Obecně jsou tímto termínem popisovány umělecké snahy vycházející z impresionismu nebo jsou inspirovány jeho technikami a tématy.

Náměty a styl malby

Díla postimpresionistů působí velmi zneklidňujícím dojmem, často se ubírají mimo logiku a rozum a promítá se do nich duševní stav umělce a jeho osobnost. Klasickým prvkem byla skvrna, jejíž impresionistické využití bylo překonáno a nová díla jsou jakousi cestou za poznáním umělcova nitra. Umělcům nešlo jen o snahu co nejvěrněji zachytit svoje předměty v tradičním pojetí světla a stínu, ale vnášeli do obrazů část sebe sama.

Postimpresionismus se velmi odkláněl od předchozích směrů i od impresionismu, klad důraz na zjednodušení tvarů a použití důrazných jasných a plochých barev. Ty předznamenaly příchod abstraktního umění. Odklon postimpresionismu od reprezentativního umění a zaměření se spíše na vyjádření svých vnitřních pocitů nastínily nové možnosti výtvarného umění v budoucnosti - staly se inspirací pro kubismus a fauvismus.

Více informací naleznete na odkazu: